banalita života

20. listopadu 2009 v 16:24 | Cvrček |  ?Denník?
článek o pocitech...nemá to moc smysl v návaznosti... je to podle toho co mě napadlo...
jestli o mně chcete vědět víc, řekněte si v komentářích....
možná em hodim nějakou malou fotku... nic krásnýho nečekejte ×DD


Stalo se vám někdy, že jste narazili na někoho koho byste milovali celý život?
Mně ano. Problém bývá v tom, že většinou ten dotyčný nechce vás.
Jsem naprosto obyčejná žena, zapálená do života. I když
člověk jako já
má skoro vše co chce, něco mu přesto chybí. Můj život se omezuje na spoust nepotřebných věcí.. jako: škola, trénink, žonglování, úkoly, domácí práce.
Trochu suché na život dospívající ženy, nemyslíte?
Myslíte si, že nic víc nepotřebujete, ale pak se zeptáte sami sebe :
Je tohle to co potřebuji?
Někteří se vydají na cestu kariéry, někteří zas rodiny. Jenže kam se mám vydat já, když nejsem ještě plnoletá? To je ta otázka… Zřejmě kariéra… dostudovat, to je t oč tu běží…
Jenže život je taky důležitý, proto se tu vůbec zabývám touto otázkou.
Každý tvor ke svému bytí, či žití potřebuje lásku … někdo ji dostává od mazlíčků, jiný zas od partnera… ale když nemáte nic z toho co potom dále?... napadá mě spousta řešení…
Koupit si zvíře a nebo si najít protějšek.
Když už někoho takového najdete, většinou se stane jedna věc…
On / Ona vás nechce… to máte potom 2 možnosti.
1. Snažit se dál.
2. Vykašlat se na to.

Já osobně volím druhou možnost… bolí to méně.
Jelikož nejsem ani nejchytřejší, ani nejkrásnější.Nosím oblečení které je mi pohodlné, ne něco co nosí úplně všichni.

Miluji žonglování a Fotbal.
Úplně nejraději mám žonglování s ohněm.
Ten adrenalin když se můžete každou chvíli zranit ×D. No k tématu.
Nemyslím si, že po mně kluci šílí, ani se jim nedivím…
Každopádně ten kluk co se mi líbí o mně vůbec netuší. Možná je to tak lepší, on má tu svou
vysněnou
a s tím já udělám velké h…. … nevím zda se v našem věku hodí ty slova, ale abyste mě pochopili použiji je. On jí prostě miluje.
Můj cit není ani zcela tak hluboký, alespoň doufám… doufám ve dvě věci:
1. v to, že konečně zjistí, jak komplikovaná ale zároveň chápavá jsem.
2. přejde mě to
Věřím o5 ve druhou variantu… ooo ano, jsem opravdový snílek nebo hlupák?
K čemu byste mě přiřadili vy?..
Tento problém je tak banální jako lidstvo samo…
Když už jsme u lidstva… všimli jste si, jak je celé lidstvo povrchní?
Rasismus, komunismus, snobství, nevěra, pře, vraždy, týrání…
Proboha probuďte nás!... my mladí máme být budoucností lidstva…
To tedy bude skvělá budoucnost… Půlka mladých fetuje, chlastá a kouří…
Nepočítám ani tu druhou půlku… lidi se sklonem promiskuitním…
Možná tu cituji svou školu, možná je to život…
Každopádně o životě, jak tak přemýšlím, mnoho nevím…
Bydlím v Praze a nedostanu se dál jak na školňák…
Moje problémy s komunikací přiřazují k mému nedávnému šikanování (1-4 třída).
Jenže co když se s těma peroxidkama prostě bavit nechci?
Bože to jsou témata: make-up, kluci, tv, pc, oblečení… a co ty důležité části života?
Znají vůbec hloubku přátelství? Nebo se kamarádí jen kvůli sokyním?
Znáte to: Drž si přátele u těla, nepřátele ještě blíže.
Nebo tak to je ne?
Radši budu končit, je to komplikované a nechci někoho urazit…
Pokud máte podobný problém, ráda poradím… buď pište na 416597379 icq a nebo do komentů.
Takže se zatím mějte já se zas ozvu.
tetris.jpg
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Luss Luss | Web | 21. listopadu 2009 v 11:12 | Reagovat

Taky si občas říkám, jaká banalita to vše je...ale občas si zase připadám moc mladá na to, řešit mnohme důležitější otázky. Hlupák nejsi...snílek ano. A pokud ho miluješ, neměla by jsi hnedka házet flintu do žita...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.